Odhalení mechanismu účinku sulfasalazinu u SpA asociované s IBD

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Ačkoli je to jeden z nejstarších léků používaných k léčbě pacientů se zánětlivým onemocněním střev (IBD) a účinná léčba s ním asociované spondyloartritidy (SpA), není mechanismus účinku sulfasalazinu jasný. Nyní vědci zjistili, že lék působí tak, že moduluje aktivitu skupiny střevních bakterií hojnějších u pacientů, kteří na lék reagují. Tato zjištění řeší dlouholetou otázku, jak a proč je sulfasalazin účinný u některých pacientů a u jiných nikoliv.

Ve studii publikované v Cell Reports Medicine vědci zkoumali pacienty s IBD-SpA léčené sulfasalazinem a zjistili, že přítomnost střevní bakterie Faecalibacterium prausnitzii je klíčovým faktorem umožňujícím úspěšnou léčbu. Bakterie F. prausnitzii je známá jako zvláště silný producent protizánětlivé mastné kyseliny butyrátu, která je již dlouho spojována se zdravím střev. Přestože je butyrát produkován mnoha střevními bakteriemi jako produkt fermentace vlákniny, zde vědci zjistili, že sulfasalazin zřejmě zlepšuje symptomy u pacientů s IBD-SpA tím, že zvyšuje produkci butyrátu specificky u F. prausnitzii, nikoli u jiných testovaných bakterií produkujících butyrát.

V této studii bylo hodnoceno 22 pacientů s IBD-SpA, kteří zahajovali léčbu sulfasalazinem, oproti 11 pacientům-kontrolám, kteří měli standardní léčbu. 

• Ke klinickému zlepšení podle validovaného měření závažnosti onemocnění došlo asi u 50 % pacientů léčených sulfasalazinem, zatímco u kontrolních pacientů to bylo méně než 10 %.
• U skupiny léčené sulfasalazinem bylo zjištěno, že nejvýraznějším rozdílem mezi respondéry a non-respondéry byl relativní výskyt F. prausnitzii a skupiny pěti střevních bakterií v tlustém střevě.
• V samostatné skupině 16 pacientů s IBD-SpA se potvrdilo, že F. prausnitzii a tyto další bakterie rozlišují respondéry od non-respondérů.
• V dalších experimentech na zvířecím modelu kolitidy se přidáním F. prausnitzii do gastrointestinálního traktu se sulfasalazin non-respondéři změnily na respondéry.
• Vědci potvrdili klíčovou roli butyrátu a ukázali, že sulfasalazin nemá na zvířecím modelu žádný účinek, pokud na buňkách chybí butyrátový receptor, který je nezbytný pro aktivitu butyrátu.
• Je velmi možné, že účinnost sulfasalazinu u pacientů s IBD-SpA je omezena na specifické bakteriální druhy nebo dokonce kmeny v rámci druhu.

Ze studie vyplývá, že klinický test na přítomnost klíčových bakterií by jednou mohl být použit k identifikaci pacientů, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou mít z léčby sulfasalazinem prospěch. Tento přístup může být použitelný nejen pro kombinované IBD-SpA, ale i pro obě onemocnění samostatně.

Výsledky také ukazují na možnost terapie, která by přidala F. prausnitzii do gastrointestinálního traktu pacientů s IBD a SpA, aby se zvýšila reaktivita na sulfasalazin. Butyrátové perorální doplňky jsou již nyní velmi populární a gastroenterologové běžně podávají pacientům butyrátové klystýry, které jsou však účinné jen částečně.  Zdá se, že nejvhodnějším zdrojem této prospěšné molekuly jsou bakterie žijící ve střevní sliznici.

GRAFICKÝ ABSTRAKT

^{Reference: Lima, S. F., et al. (2024). The gut microbiome regulates the clinical efficacy of sulfasalazine therapy for IBD-associated spondyloarthritis. Cell Reports Medicine. doi.org/10.1016/j.xcrm.2024.101431.}