Hormony a revmatoidní artritida - překvapivá souvislost?
Co ví současná medicína o hormonálních a reprodukčních faktorech ve vztahu k riziku revmatoidní artritidy u žen? Detaily se dozvíte z článku. Více ZDE.
Nové genetické rizikové faktory revmatoidní artritidy
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Riziko rozvoje revmatoidní artritidy může ovlivnit 34 nově identifikovaných genetických markerů. Vyplývá to z velké genetické studie z RIKEN institutu v Japonsku. Tato zjištění by mohla pomoci při vývoji nových léčebných přístupů k tomuto závažnému onemocnění.
Revmatoidní artritida (RA) je zánětlivé autoimunitní onemocnění charakterizované chronickou zvýšenou aktivací zánětlivého systému a destrukcí kloubů. Kloubní příznaky při RA vznikají následkem perzistujícího zánětu synoviální membrány, která vyvolává destrukci kloubní chrupavky a přilehlé kosti, jež může vést ke zhoršené funkci a disabilitě. Revmatoidní artritida představuje systémové onemocnění, takže kromě postižení kloubních struktur jsou velmi často přítomny i systémové projevy. Nejčastějšími jsou únava (80 %), plicní projevy (až 60 %), anémie (33–60 %), osteoporóza (30 %), deprese (15 %) a kardiovaskulární projevy (13 %). Na determinaci náchylnosti člověka k revmatoidní artritidě se podílí mnoho genů, přičemž každý přispívá k celkovému riziku rozvoje onemocnění. Lepší pochopení genetiky tohoto stavu by mohlo pomoci při vývoji nových způsobů léčby.
K identifikaci genetických markerů souvisejících s onemocněním se v genetické epidemiologii používají celogenomové asociační studie (GWAS), které zkoumají genetické variace napříč daným genomem a jsou navrženy tak, aby identifikovaly genetické asociace s pozorovatelnými znaky. Ve studiích u lidí to může zahrnovat znaky toho, proč někteří lidé onemocní nebo nikoliv. Zatím největší z těchto studií u revmatoidní artritidy se zaměřovala hlavně na osoby s původem z Evropy nebo východní Asie.
Kolektiv výzkumníků nyní provedl velkou GWAS studii s mnoha předky, která analyzovala genomická data více než 275 000 lidí, z nichž 65 % mělo mimoevropský původ. Analýza u účastníků s evropskými, východoasijskými, africkými, jihoasijskými a arabskými předky identifikovala 34 genetických markerů spojených s revmatoidní artritidou, které nebyly nikdy předtím nalezeny. Kandidátní geny na těchto nových místech se týkají imunitního systému a tkání kloubů, což odhaluje nové poznatky o příčinách onemocnění.
Práce zdůrazňuje důležitost dalšího úsilí o diverzifikaci studií a zvýšení velikosti vzorků nedostatečně zastoupených předků. Tím by se zlepšila síla těchto analýz zejména v neevropských skupinách předků a skóre polygenního rizika by bylo přesnější. Skóre polygenního rizika se pokouší vypočítat riziko člověka, že se u něj vyvine nemoc, na základě jeho genomu. Vědci zjistili, že takové skóre pro revmatoidní artritidu by bylo přesnější, pokud by bylo založeno na GWAS s více předky než na GWAS s jedním předkem.
Tato studie, která odhaluje několik nových poznatků o biologii revmatoidní artritidy, je jednou z největších a z hlediska předků nejrozmanitějších GWAS u tohoto onemocnění. Genetický výzkum má potenciál posunout chápání nemoci a odhalit nová vodítka, která by mohla inspirovat vývoj účinných nových léčebných strategií.
Literatura
1. Kazuyoshi Ishigaki et al, Multi-ancestry genome-wide association analyses identify novel genetic mechanisms in rheumatoid arthritis, Nature Genetics (2022). DOI: 10.1038/s41588-022-01213-w
2. https://medicalxpress.com/news/2023-02-genetic-factors-rheumatoid-arthritis-revealed.html
3. https://www.remedia.cz/rubriky/lekove-profily/sarilumab-novy-blokator-receptoru-pro-il6v-lecbe-revmatoidni-artritidy-11359/
4. https://knowgenetics.org/genome-wide-association-studies-gwas/