Kardiovaskulární komorbidity u psoriatické artritidy: epidemiologické a rizikové faktory ve dvou různých evropských populacích

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Psoriatická artritida (PsA), chronické, zánětlivé, autoimunitní revmatické onemocnění provázející psoriázu, postihuje přibližně 30 % pacientů s psoriázou, nicméně epidemiologická data udávají výskyt PsA v širokém rozmezí mezi 6–42 %. Přesná etiopatogeneze PsA není známa. Předpokládá se, že PsA sdílí společné etiopatogenetické mechanismy s psoriázou.

Přetrvávající zánětlivý proces u psoriázy indukuje systémový zánět na podkladě produkce cytokinů z adipocytů a endotelových buněk, který následně vyvolává endotelovou dysfunkci a vaskulární zánět.

V současné době je již známo, že lupénka není omezena pouze na kožní povrch, ale je rovněž spojena s řadou komorbidit, jakými jsou psoriatická artritida (přibližně 25 %), Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, Bechtěrevova choroba, nealkoholická jaterní steatóza a psychiatrická onemocnění. Psoriáza je také úzce spjata s metabolickými poruchami, jako je inzulinová rezistence, dyslipidémie, arteriální hypertenze a kardiovaskulární onemocnění (KV). Tyto poruchy metabolismu mohou vést ke snížení délky života psoriatika o 3,5 až 10 let ve srovnání se zdravou populací. V posledních letech se objevují informace, které v souvislosti s psoriázou popisují rovněž vyšší incidenci spánkové apnoe a chronické obstrukční plicní nemoci.

Cílem této průřezové analýzy dvou longitudinálních kohort, do kterých bylo zařazeno 803 pacientů s PsA, bylo porovnat prevalenci KV komorbidit mezi dvěma skupinami pacientů z různých evropských zemí: Belgie a Itálie. Všichni zařazení pacienti byli ve věku ≥18 let (463 z Belgie, 340 z Itálie) a splnili klasifikační kritéria pro psoriatickou artritidu CASPAR. U každého pacienta byly shromážděny demografické údaje, klinická hodnocení a informace o kuřáctví a dále údaje o přítomnosti arteriální hypertenze, obezity (BMI ≥ 30 kg/m²), diabetu 2. typu, KV onemocnění (akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo tranzitorní ischemická ataka), dyslipidémii (pouze Itálie) a hypercholesterolémii (pouze Belgie).

Výsledky

• Arteriální hypertenze byla častější u pacientů s PsA z Itálie (45 %) ve srovnání s pacienty z Belgie (26,4 %). Riziko, že budou mít hypertenzi, bylo navíc 2krát vyšší u italských pacientů než u Belgičanů, a to nezávisle na věku, pohlaví, kuřáckých návycích, trvání PsA, dalších KV komorbiditách, léčbě, aktivitě onemocnění a funkci (OR 2,00, p = 0,007).
• Prevalence diabetu 2. typu byla vyšší u italských pacientů (14,2 %) ve srovnání s pacienty z Belgie (7,6 %). 
• Obdobné výsledky byly zjištěny pro prevalenci KV onemocnění, která je u italských pacientů 7,1 %, tedy dvojnásobná ve srovnání s pacienty z Belgie.
• Oproti tomu země, ve které pacienti žili, nebyla prediktorem rizika diabetu 2. typu a KV onemocnění.
• Prevalence obezity byla v obou skupinách podobná.
• Lipidový profil byl v obou populacích nepříznivý (i když nebyl mezi oběma skupinami srovnatelný, kvůli odlišnému způsobu odběru), jak tomu u PsA často bývá.
• Belgičtí pacienti s PsA vykazovali vyšší aktivitu onemocnění (DAPsA) a vyšší spotřebu csDMARD, kortikosteroidů a NSAID.

Závěr
 
Výsledky studie naznačují, že geografické rozdíly mohou ovlivňovat klinický profil PsA, zejména přítomnost KV komorbidit. Pozorované rozdíly mohou dále vysvětlovat rozdílné geografické a kulturní faktory, jako je genetické pozadí, životní styl a stravovací návyky.
K vyhodnocení potenciálních vnějších faktorů (geografie a sociokulturní aspekty), které mohou přispívat ke KV riziku, je zapotřebí dalšího výzkumu.
 
^{Reference: Scriffignano S. et al., Cardiovascular comorbidities in psoriatic arthritis: epidemiology and risk factors in two different European populations, Clinical and Experimental Rheumatology 2023; 41: 1815-1822, DOI: https://doi.org/10.55563/clinexprheumatol/aovika}