Jaká je souvislost mezi střevní mikrobiotou kojenců a juvenilní idiopatickou artritidou?

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější dětské revmatické onemocnění, jehož patogeneze je považována za výsledek kombinace hostitelských genetických a environmentálních spouštěčů. Potenciálním faktorem přispívajícím k rozvoji onemocnění je střevní mikrobiota.

V odborném časopise eBioMedicine byla recentně publikována studie, která jako první poukazuje na roli rané mikrobioty při rozvoji JIA. Z průřezových studií je známo, že děti s JIA mají střevní patologie, jako jsou léze, hyperplázie, ale přítomna je i imunitní dysbalance a aberantní mikrobiota. Charakteristiky mikrobioty předcházející onemocnění u těchto dětí nejsou známy.

Mnoho změn ve střevní mikrobiotě se odehrává v prvním roce dítěte. Předchozí studie zkoumající složení střevní mikrobioty ve vztahu k JIA byly provedeny na pacientech, kteří již měli toto onemocnění při odběru vzorků. Nebylo tedy možné určit, zda rozdíly pozorované mezi pacienty a zdravými kontrolními skupinami byly již na začátku a mohly přispět k onemocnění, nebo zda se tyto rozdíly objevily později. Tato studie je první, která zkoumá střevní mikrobiotu mnoho let před propuknutím onemocnění a stejně tak se zabývá faktory životního stylu a faktory životního prostředí. 

Studie je součástí studie ABIS (All Babies in Southeast Sweden), kterou vedl Johnny Ludvigsson. Ta byla zahájena v 90. letech 20. století za účelem studia autoimunitních onemocnění a zahrnuje 17 000 dětí narozených v letech 1997-1999. Od dětí, jimž byla později diagnostikována JIA, byly získány vzorky stolice ve věku jednoho roku, v průměru dvanáct let před stanovením diagnózy. Střevní mikrobiota z těchto vzorků byla porovnávána se vzorky dětí, které zůstaly zdravé. Vědci také analyzovali typ HLA, kde jsou určité varianty spojeny s geneticky podmíněným zvýšeným rizikem onemocnění. Dále se shromažďovaly údaje o velkém počtu faktorů životního stylu a životního prostředí, jako je kojení, strava a léčba antibiotiky.

Byly nalezeny bakterie, jejichž přítomnost byla spojena se zvýšeným rizikem JIA, a také ty, které by mohly mít protektivní efekt. Přítomnost prozánětlivých bakterií, jako je Parabacteroides distasonis, byla spojena s větší pravděpodobností rozvoje JIA. Lze se domnívat, že tato bakterie může působit jako spouštěč autoimunity. Naopak počty některých bakteriálních druhů produkujících butyrát, mastné kyseliny s krátkým řetězcem nebo jinými způsoby podporujících zdravou střevní výstelku, byly u jednoletých dětí, u kterých se později vyvinula JIA, výrazně sníženy nebo zcela chyběly. Podobné nálezy byly zaznamenány v dřívějších průřezových studiích juvenilní idiopatické artritidy.

Práce naznačuje, že nerovnováha mikrobů, zejména zvýšená prevalence několika prozánětlivých bakteriálních druhů, by mohla sloužit jako potenciální indikátor budoucího rizika onemocnění.

Tento objev by mohl vést k vývoji screeningových nástrojů při časných dětských preventivních prohlídkách. Sestavením rizikových profilů a zavedením cílených intervencí a preventivních opatření ke snížení těchto rizik lze u některých osob zabránit vzniku onemocnění. Vědci však budou muset nejprve zjistit, jak bakterie identifikované v této studii přispívají k onemocnění. Tato studie zkoumala střevní mikrobiotu pouze u dětí ve věku jednoho roku, budoucí práce by mohly zkoumat její vývoj u dětí s JIA v průběhu času.

Autoři předkládají první výzkum, který prokázal, že v raném věku existují markery mikrobioty pro riziko JIA ještě před propuknutím onemocnění, a navíc poskytuje důkaz, že by mohly být využity již ve věku jednoho roku. Rizikové faktory mohou být zprostředkovány interakcemi mezi dědičností a prostředím, protože práce doložila zvýšené kumulativní riziko konkrétně u geneticky zranitelných jedinců. 

^{Reference: Kindgren, E., et al. (2023) Infant gut microbiota and environment associate with juvenile idiopathic arthritis many years prior to disease onset, especially in genetically vulnerable children. eBioMedicine. doi.org/10.1016/j.ebiom.2023.104654.}