Hormony a revmatoidní artritida - překvapivá souvislost?
Co ví současná medicína o hormonálních a reprodukčních faktorech ve vztahu k riziku revmatoidní artritidy u žen? Detaily se dozvíte z článku. Více ZDE.
Jak ovlivňuje konzumace alkoholu aktivitu onemocnění u revmatoidní artritidy?
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Podle studie zveřejněné online v Arthritis & Rheumatology existuje u lidí s revmatoidní artritidou nepřímý vztah mezi konzumací alkoholu a aktivitou onemocnění. Konzumace alkoholu v závislosti na dávce ovlivňuje vrozený a adaptivní imunitní systém. Inverzní vztah mezi konzumací alkoholu a rizikem revmatoidní artritidy uvádí velký počet studií a tento koncept podporuje i několik systematických přehledů a metaanalýz.
Tato studie byla zaměřena na zkoumání vztahu mezi konzumací alkoholu a aktivitou onemocnění, jeho progresí a kvalitou života pacientů s revmatoidní artritidou. Analýza zahrnovala 1 228 pacientů s nově diagnostikovanou revmatoidní artritidou z populační případové studie Epidemiological Investigation of Rheumatoid Arthritis. Informace týkající se faktorů životního stylu a různých expozic byly shromážděny pomocí standardizovaného dotazníku a všichni účastníci byli požádáni, aby poskytli vzorky krve pro genetické a sérologické analýzy.
Po jednom roce sledování bylo zjištěno, že nepijáci měli ve srovnání s pijáky:
· vyšší aktivitu onemocnění na začátku
· větší počet oteklých a citlivých kloubů
· větší bolest a únavu
· horší celkové zdraví
· nižší kvalitu života
Účastníci, kteří konzumovali alkohol, vykazovali na začátku nižší aktivitu onemocnění a příznivější výsledky revmatoidní artritidy po jednom roce sledování ve srovnání s těmi, kteří alkohol nekonzumovali. Na začátku nebyly žádné rozdíly v měření aktivity onemocnění a invalidity mezi pijáky, kteří pokračovali v pití alkoholu, a těmi, kteří přestali konzumovat alkohol později. Po jednom roce sledování měli ti, kteří přestali konzumovat alkohol, vyšší aktivitu onemocnění a invaliditu. Inverzní vztah mezi spotřebou alkoholu a výsledky specifickými pro revmatoidní artritidu byl také pozorován při porovnání pijáků a nepijáků, kteří během roku nebo po roce od propuknutí nemoci nezměnili své návyky v konzumaci alkoholu.
Všechna pozorování o souvislosti mezi konzumací alkoholu a sníženou incidencí revmatoidní artritidy, tak i tato zpráva o příznivějším výsledku onemocnění u pijáků ve srovnání s nepijáky, kladou řadu otázek jak ohledně potenciálních mechanismů stojících za pozorováními, tak ohledně poskytování doporučení pacientům a pečovatelům. Větší znalost všech mechanismů může vést k vývoji léků nebo diet (mimo alkohol), které lze použít k prevenci nástupu a snížení závažnosti onemocnění u revmatoidní artritidy. Jak přímo komunikovat a implementovat předchozí i aktuální data o příznivých účincích konzumace alkoholu u revmatoidní artritidy je za předpokladu všech ostatních známých negativních vlivů konzumace alkoholu na lidské zdraví složitější.
Autoři práce se domnívají, že s poznatky musí být seznámena vědecká komunita, ale jejich implementace ve zdravotnických zařízeních musí být velmi individualizovaná, s ohledem na potenciální výhody i nevýhody konzumace alkoholu.
Zdroj: Lars Alfredsson et al, Disease activity and health‐related quality of life among patients with rheumatoid arthritis with different alcohol consumption habits, Arthritis & Rheumatology (2023). DOI: 10.1002/art.42442