Bezpečnost baricitinibu a nežádoucí účinky zvláštního zájmu u rizikových populací: analýza dat u revmatologických a dermatologických indikací

Autor: MUDr. Vlasta Raušová

Baricitinib, selektivní a reverzibilní inhibitor Janusovy kinázy JAK1 a JAK2, je indikován k léčbě revmatoidní artritidy (RA), atopické dermatitidy (AD) a alopecia areata (AA). 

Inhibitory JAK byly v poslední době v centru pozornosti kvůli možnému class efektu souvisejícímu s nežádoucími účinky zvláštního zájmu (AESI), jako jsou závažné kardiovaskulární příhody (MACE), žilní tromboembolismus (VTE) a malignity.

Tato analýza zkoumá nežádoucí účinky zvláštního zájmu v klinických programech s baricitinibem u revmatoidní artritidy, atopické dermatitidy a alopecia areata u pacientů s nízkým rizikem (mladší než 65 let, bez specifických rizikových faktorů) a u rizikových pacientů (přítomnost nejméně jednoho z následujících rizikových faktorů: věk ≥ 65 let, aterosklerotické kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus, hypertenze, současné kouření, HDL-cholesterol < 40 mg/dl, BMI ≥ 30 kg/m², špatná mobilita dle EQ-5D, malignita v anamnéze).

Údaje pro tuto analýzu byly shromážděny z klinických studií a dlouhodobých prodloužení u středně těžké až těžké aktivní RA, středně těžké až těžké AD a těžké AA. Míra incidence na 100 pacientoroků pro MACE, malignity, žilní tromboembolismus, závažné infekce a mortalitu byla vypočtena pro pacienty s nízkým rizikem a rizikové pacienty.

Výsledky

V klinických studiích u RA, AD a AA bylo dlouhodobé expozici baricitinibu vystaveno 7 709 pacientů.

V souboru dat týkajícím se RA byl průměrný věk pacientů na začátku studie 53 let a expozice trvala až 9,3 roku, s mediánem expozice 4,6 roku, celkem 14 744 pacientoroků expozice (PYE). 

Soubor dat týkající se AD zahrnoval expozici až 3,9 roku s mediánem expozice 1,6 roku, celkem 4 628 PYE s průměrným věkem pacientů na začátku studie 37 let. 

Jako nejnověji schválená indikace baricitinibu zahrnuje soubor dat týkající se AA omezené období sledování (medián 1,5 roku, maximum 3,1 roku), celkem 1 868 PYE s průměrným věkem pacientů na začátku studie 38 let. 

U pacientů s nízkým rizikem (RA: 31 %, AD: 48 %, AA: 49 %) byla nízká míra incidence pro MACE (0,05, 0,04, 0), malignity (0,20, 0,13, 0), VTE (0,09, 0,04, 0), závažné infekce (1,73, 1,18, 0,6) a mortalitu (0,04, 0, 0) v datových souborech RA, AD a AA, v daném pořadí.

U rizikových pacientů (RA: 69 %, AD: 52 %, AA: 51 %) byla míra incidence pro MACE (0,70, 0,25, 0,10), malignity (1,23, 0,45, 0,31), VTE (0,66, 0,12, 0,10), závažné infekce (2,95, 2,30, 1,05) a mortalitu (0,78, 0,16, 0) v datových souborech RA, AD a AA, v daném pořadí.

U populace AD ​​a AA byl výskyt nežádoucích účinků zvláštního zájmu nízký bez ohledu na přítomnost rizikových faktorů. 

Revmatoidní artritida

31 % (n = 1 151) pacientů z datového souboru „all bari-RA“ (všichni pacienti, kteří dostali alespoň jednu dávku baricitinibu k léčbě RA) bylo ve věku < 65 let a neměli žádný ze specifikovaných rizikových faktorů (nízké riziko). Velmi málo pacientů z této skupiny mělo AESI. U 69 % (n = 2 619) pacientů z datového souboru „all bari-RA“ ve věku ≥ 65 let nebo s alespoň jedním rizikovým faktorem (v riziku) byla míra incidence AESI vyšší a pohybuje se v rozmezí hodnot typických pro populaci pacientů s RA.

Atopická dermatitida

48 % (n = 1 263) pacientů z datového souboru „all bari-AD“ (všichni pacienti, kteří dostali alespoň jednu dávku baricitinibu k léčbě AD) mělo nízké riziko AESI. Míra incidence AESI v této populaci byla obecně nižší ve srovnání s revmatoidní artritidou, což odráželo odlišnou výchozí hodnotu rizika. V rizikové populaci AD (52 %, n = 1 373) byla většina AESI (67–100 %) pozorována u pacientů s alespoň jedním rizikovým faktorem. Nicméně mnoho pacientů s nežádoucími účinky mělo dva nebo více rizikových faktorů. Nejčastějšími rizikovými faktory v této skupině bylo současné kouření a BMI ≥ 30 kg/m². I v této rizikové populaci spadá míra incidence do očekávaného rozmezí pro pacienty s AD nebo pod něj. 

Alopecia areata

49 % (n = 644) pacientů z datového souboru „all-bari-AA“ (všichni pacienti, kteří dostali alespoň jednu dávku baricitinibu k léčbě AA) mělo nízké riziko AESI. V této skupině bylo hlášeno 6 případů závažné infekce (míra incidence = 0,62), žádné další AESI nebyly hlášeny. Většina AESI v datovém souboru „all-bari-AA“ byla hlášena u rizikových pacientů (51 %, n = 659).

Závěr

U populace s nízkým rizikem je výskyt sledovaných nežádoucích účinků zvláštního zájmu, souvisejícího s inhibitorem JAK, nízký, a to ve srovnání s daty uváděnými v odborné literatuře. S využitím údajů získaných z bezpečnostních souborů integrovaných klinických studií s baricitinibem pro RA, AD a AA byla zjištěna nízká míra incidence pro MACE, IM, karcinom plic, VTE a celkovou mortalitu u pacientů mladších 65 let bez rizikových faktorů. Ve srovnání s populací pacientů s rizikovými faktory byla nižší incidence všech malignit a závažných infekcí u pacientů mladších 65 let bez rizikových faktorů. I u pacientů s rizikovými faktory jsou počty AESI minimální pro AD a AA.

To vyvolává otázku, zda je klinicky užitečné extrapolovat rizikové faktory identifikované u pacientů s RA na populace pacientů s AD a AA. Rizikové faktory stanovené pro populaci RA jsou identifikovatelné pomocí vyšetření; lékař a pacient tak mohou rozhodnout o vhodnosti a přijatelnosti zahájení nebo pokračování léčby baricitinibem s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých onemocnění, rizikovým faktorům a reakci na léčbu.

Literatura: Taylor PC, Biber T, Alten R, et al. Baricitinib safety for events of special interest in populations at risk: analysis from randomised trial data across rheumatologic and dermatologic indications. Adv Ther 2023;40:1867–1883. https://doi.org/10.1007/s12325-023-02445-w