Únavový syndrom nejasné etiologie

Hodnotil bych to pracovně jako chronický únavový syndrom, snad opravdu postinfekční etiologie. Předpokládám, že imunolog provedl podrobné vyšetření a vyloučil například PCR CMV, herpetickou či EBV infekci, TBC, HIV, chronickou hepatitidu. Vzhledem k intenzivním potížím nemocné doporučuji pokračovat v diagnostickém úsilí, neurologie, MR mozku, prodloužení míchy, EMG, vyloučení demyelinizačního onemocnění, likvor (CNS borrelióza?), vyloučení hematologická malignity, významné nutriční karence, deprese, fibromyalgie? Možná se opravdu nic konkrétnějšího nenalezne, ale ke glukokortikoidům bych se neuchyloval. Léčil bych paní zatím symptomaticky a nefarmakologicky, imunomodulační léčba se dle anamnézy jevila alespoň částečně efektivní.

U pacientky bylo v podstatě vyloučeno systémové zánětlivé onemocnění. Nevidím proto důvod k zahájení léčby glukokortikoidy. Doporučuji pacientku motivovat k aktivnímu životnímu stylu, ideálně každodennímu cvičení – alespoň zpočátku pod odborným vedením. Vhodné jsou také pravidelná chůze nebo jiné pohybové aktivity, které napomohou mobilizaci a celkovému procvičení svalstva i pohybového aparátu. Cvičení by mělo být dostatečně intenzivní, aby vedlo k zátěži a únavě odpovídající fyzickému tréninku, se zapojením svalových skupin celého těla.
Doporučuji rovněž pokusit se pacientce srozumitelně vysvětlit, že netrpí závažným onemocněním, a že její obtíže se mohou pravidelnou aktivitou a zlepšením fyzické kondice postupně zmírnit – nikoliv zhoršit. Zvýšení tělesné aktivity může navíc pozitivně ovlivnit i psychickou stránku, zejména náladu, motivaci a celkovou kvalitu života.