Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat
humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám
odborníků.
Potvrzením níže prohlašujete, že:
-
jste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické
prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;
-
berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny široké (laické)
veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům podle předchozí definice, a to se všemi riziky a důsledky z
toho plynoucími pro širokou (laickou) veřejnost.
Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji,
že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného
vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato
rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného
posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu
léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro,
neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský
předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in
vitro),
rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku,
jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických
zdravotnických
prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Reakce: 2
Pozitivní, byť malý, vliv na rozvoj kožní sklerózy má methotrexat. Ostatní imunosupresiva včetně cyklofosfamidu a mykofenolátu měla v klinických studiích jen numerický, statisticky nesignifikantní vliv na modifikované Rodnanovo skóre. Mykofenolát či cyklofosfamid by mohl ovlivnit rozvoj intersticiální plicní fibrózy. Doporučuji pečlivě monitorovat vývoje FVC a DLCO- v případě progrese je pak možno volit tyto léky, případně, pokud by naplnil kriteria, antifibrotickou léčbu (nintedanib) ve spolupráci s plicním centrem. Asi bych volil to co navrhujete Vy (MTX a dále dle vývoje plicních funkcí).
Protilátky proti RNA polymeráze III (RP11, RP155) se asociují u sklerodermie s horší prognózou onemocnění. Většinou se uvádí závažnější difuzní kožní postižení, častější výskyt plicní hypertenze, sklerodermické renální krize a také asociace s malignitou. Měl by být v tomto směru monitorován. Pacient by měl dostat intenzivní imunosupresivní léčbu. V této chvíli souhlasím s methotrexatem. Volil bych ale vyšší dávku, podle hmotnosti nemocného 20 - 30 mg týdně. Pokud by se prokázalo výraznější plicní postižení, asi bych doporučil cyklofosfamid nebo mykofenolát mofetil.
Vyjádření lékaře k doporučení kolegia
Ďakujem za názory. Do liečby som pridala metotrexát. Kožné defekty na prstoch rúk sa zahojili pri symptomatickej liečbe a redukcii fajčenia.
Tazatel byl s doporučeními spokojen