Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat
humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám
odborníků.
Potvrzením níže prohlašujete, že:
-
jste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické
prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;
-
berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny široké (laické)
veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům podle předchozí definice, a to se všemi riziky a důsledky z
toho plynoucími pro širokou (laickou) veřejnost.
Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji,
že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného
vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato
rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného
posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu
léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro,
neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský
předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in
vitro),
rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku,
jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických
zdravotnických
prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Reakce: 3
Domnívám se, že jde o náhodnou koincidenci. Není mi jasné, proč byl HLAB27 status vůbec zjišťován.
Prevalence antigenu HLA-B27 se mění v závislosti na zeměpisné šířce, ve střední Evropě je kolem 8%. V severní Skandinávii se udává prevalence HLA-B27 24%, v severní Africe pak 4%. Většina osob s pozitivitou HLA-B27 nemá žádné asociované onemocnění. Klinicky má průkaz HLA-B27 význam ve vztahu ke spondyloartritidám, asi 80 - 95 nemocných evropského původu s ankylozující spondylitidou je HLA-B27 pozitivních. Vyšetření HLA-B27 může mít tedy smysl u nemocných s příznaky zánětlivého revmatického onemocnění (axiální spondyloartritida, reaktivní , psoriatická a enteropatická artritida) a u nemocných s uveitidami. Mezi klinické manifestace související se pozitivitou HLA-B27 také patří převodní srdeční poruchy a aortální regurgitace, které mohou vzniknout i u nemocných bez revmatických projevů. O vztahu HLA-B27 pozitivity a izolované senzorické periferní neuropatie mi není nic známo a souhlasím s Doc. Závadou, že se nejspíše jedná o nesouvisející nález.
V souladu s názorem kolegů nevidím souvislost neuropatie a HLAB27 pozitivity.