Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat
humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in
vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám
odborníků.
Potvrzením níže prohlašujete, že:
-
jste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické
prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro;
-
berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny široké (laické)
veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům podle předchozí definice, a to se všemi riziky a důsledky z
toho plynoucími pro širokou (laickou) veřejnost.
Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky,
zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji,
že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného
vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato
rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného
posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu
léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro,
neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský
předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in
vitro),
rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku,
jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických
zdravotnických
prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Reakce: 3
Dobrý den, k těm případným infekcím se vyjadřovat nebudu, necítím se v tom dostatečně kompetentní, ale s falešnou pozitivitou serologických testů se setkáváme často. Na druhou stranu jsem se také osobně opakovaně setkal s významnými komplikaci gravidity u latentní listeriózy...
Z pohledu revmatologa bych doporučil došetřit případný APS (antifosfolipidový syndrom) -prodloužení aPTT, lupus antikoagulans, ACLA IgM, IgG protilátky, protilátky proti beta2glykoproteinu1 . I u primárního APS se mohou vyskytovat ANA protilátky. V případě potvrzeného APS (v tomto případě s těhotenskou manifestací) je pak indikovaná terapii LMWH přes celou graviditu. Z dif. dg. připadají do úvahy také ostatní trombofilní stavy (APC rezistence, deficit proteinu C, S, antitrombinu III), zde by také mohl pomoci hematolog.
Diagnóza revmatických onemocnění je klinická, laboratorní testy jsou pouze pomocné. Existuje několik možných vysvětlení: 1) titr ANA 1:80 má až 15% zdravých jedinců, za pozitivní se považuje až titr 1:160, a pozitivita RF IgM 28 U/ml je také nízká. 2) U tyreopatií se s pozitivitou ANA setkáváme poměrně často, u autoimunitní tyreoiditidy se prevalence ANA uvádí dokonce v rozpětí 30-50%. Podobně je to s RF, kde příčinou pozitivity je i řada dalších chronických nerevmatických onemocnění, kromě RA i ostatních revmatických nemocí (SLE, Sjögrenův syndrom,...), infekcí (častěji virových), nádorů, kryoglobulinémie,... 3) Další možností slabě pozitivních testů je falešná pozitivita testu.
V souladu s prof. Horákem bych doporučil došetření APS a dalších příčin zamlklého potratu.
Podle literárních údajů končí cca 15% potvrzených gravidit spontánním abortem do 20.týdnu těhotenství. Pokud klinický nález nesvědčí pro systémové onemocnění pojiva (SOP) a APS byl vyloučen, nezdá se mi být další testování na SOP smysluplné. Pokud je mi známo, obvykle se po 1. abortu ani žádné lab. testy nedoporučují.