Zjistěte, jak získat odbornou radu na diagnostiku a léčbu revmatických onemocnění.
Přes 260 dotazů už bylo zodpovězeno – přidejte se i Vy! 🎥 Více ZDE
Gonitis u pacienta po vysazení biologické léčby Benepali
Dobrý den, pacient 73. ročník na ambulanci s naplněným, protepleným kolenem, algickou hybností S 10-10-90, palpačně bolest diffuzně. On jinak afebrilní, KP komp, eupnoický, CRP 140mg/l. Recentně po vysazení biologické léčby Benepali 50mgsc á 7 dní od 2019 na ankyl. spondyl.. Punkce kolene se serosanguinolentnim mírně zkaleným výpotkem a fibrin. vločkami, mikrobiologie t.č bez výsledků.
Jak byste prosím u pacienta postupovali? Je správný postup operační laváž kolene, empiricky ATB do výsledků kultivace a až následně poté znovunasazení biologické léčby? Čistá punkce omezená pro ucpávání jehly vločkami a koleno se hned plní dál. Děkuji.
Přílohy:
Další případy
Reaktivní artritida?
Pacientka 37 let, v lednu prodělala influenzu typu B s lehkým průběhem. Nemoc nevyležela. Do dvou týdnů od uzdravení, začala bolest obou zevních kotníků při chůzi. Po ránu výrazná ztuhlost, obtížná chůze, výrazná bolest. Otok minimální, bez zarudnutí...
Je možno pokračovat v biologická terapii u chirurgicky odstraněného karcinomu in situ?
71letá pacientka s Psoriatickou artritidou s perif. i axiálním postižením II/b-c , od r. 2022 na terapii Adalimumab 40mg + MTX 10 mg 1x /týden. Nově od 2/2025 se v průběhu terapie diagnostikoval a následně chirurgicky odstranil Papilární ca in situ z...
Únavový syndrom nejasné etiologie
Pacientka, narozena 1977 s dlouhotrvající únavou. Imunolog mne nabádá, abych jí podala pulsy Solumedrolu, ale má opakovaně negativní markery zánětu, jen v myositis profile a-Mi-2 IB hraniční, a-SRP IB slabě+, aaPL-12 IB sl.+ a a-Ro 1x hraniční, jinak...
Reakce: 2
Doporučil bych postupovat tak, jak navrhujete. Vzhledem k předcházející terapii TNFi bych doporučil poslat výpotek také na TBC a to včetně materiálu, který získáte při laváži kolene. S nasazením biologické léččby bych vyčkat do definitivního vyloučení infekce.
Z popisu případu není zcela zřejmé, jaký byl časový odstup od ukončení biologické léčby a vznikem gonitidy. Základní otázkou totiž je, zda jde o projev periferní artritidy v rámci základní diagnózy, nebo o klinicky zvažovanou infekční/septickou gonitidu. Pro první variantu by svědčil delší časový odstup od ukončení léčby etenarceptem (reaktivace periferní spondyloartaritidy), pro druhou variantu lokální zarudnutí, přítomnost horečky, leukocytóza s neutrofilií, pozitivní hemokultura nebo kultivace z výpotku, vysoký prokalcitonin atd. Rozhodnutí o nasazení ATB, resp. o provedení operační laváže (při sup. na septickou artritidu) nebo znovu nasazení anti-TNF léčby, příp. csDMARD -např. sulfasalazinu či MTX a i.a, aplikace glukokortikoidu při gonitidě v rámci SpA musí vycházet z klinického zhodnocení situace. Makroskopický vzhled výpotku (či jeho cytologické vyšetření) mohou diagnóze asistovat, ale samostatně nemusí situaci jednoznačně rozhodnout.