Doporučené postupy z revmatologie pro praktické lékaře: Novelizace 2021
Gonitis u pacienta po vysazení biologické léčby Benepali
15. 11. 2024
Dobrý den, pacient 73. ročník na ambulanci s naplněným, protepleným kolenem, algickou hybností S 10-10-90, palpačně bolest diffuzně. On jinak afebrilní, KP komp, eupnoický, CRP 140mg/l. Recentně po vysazení biologické léčby Benepali 50mgsc á 7 dní od 2019 na ankyl. spondyl.. Punkce kolene se serosanguinolentnim mírně zkaleným výpotkem a fibrin. vločkami, mikrobiologie t.č bez výsledků.
Jak byste prosím u pacienta postupovali? Je správný postup operační laváž kolene, empiricky ATB do výsledků kultivace a až následně poté znovunasazení biologické léčby? Čistá punkce omezená pro ucpávání jehly vločkami a koleno se hned plní dál. Děkuji.
Přílohy:
Další případy
Praktický lékař
v.s. polymyalgie rheumatica
Dobrý den, potřebovala bych zkonzultovat pacienta ohledně dalšího postupu, možnosti revmatolog. vyšetření. Pacient J. J. ročník 1960. Cca 2 měsíce bolesti a ztuhlost pánevního a ramenního pletence, nemožnost zvednout paže nad horizontálu. Zvažuji dg...
Praktický lékař
Úporná pacientka
Dobrý den, jsem praktický lékař, mám v péči 90tiletou pacientku, která je vedená v revmatologické ambulanci a aplikuje si Enbrel. RF 28,9 (2024/04), ostatní biochemické parametry jsou v mezích normy. 20.11.2024 byla vyšetřena ÚVN po pádu v domácím pr...
Revmatolog
Susp. revmatoidní artritis
Dobrý den, prosím o konzultaci. Jedná se o pac. 74 let RA: negat OA: 10 let léčen pro recid. fis. od 12/21, nyní sinus bradykardie, ICHS, hypertenze, dyslipidemie. FA: Tezeo/HCHT 80/ 25 1x1, Kapidin10 2x1, Rambuza 1x1, Cordaron1x1/2, Xarelto20 1x1, B...
Reakce: 2
Doporučil bych postupovat tak, jak navrhujete. Vzhledem k předcházející terapii TNFi bych doporučil poslat výpotek také na TBC a to včetně materiálu, který získáte při laváži kolene. S nasazením biologické léččby bych vyčkat do definitivního vyloučení infekce.
Z popisu případu není zcela zřejmé, jaký byl časový odstup od ukončení biologické léčby a vznikem gonitidy. Základní otázkou totiž je, zda jde o projev periferní artritidy v rámci základní diagnózy, nebo o klinicky zvažovanou infekční/septickou gonitidu. Pro první variantu by svědčil delší časový odstup od ukončení léčby etenarceptem (reaktivace periferní spondyloartaritidy), pro druhou variantu lokální zarudnutí, přítomnost horečky, leukocytóza s neutrofilií, pozitivní hemokultura nebo kultivace z výpotku, vysoký prokalcitonin atd. Rozhodnutí o nasazení ATB, resp. o provedení operační laváže (při sup. na septickou artritidu) nebo znovu nasazení anti-TNF léčby, příp. csDMARD -např. sulfasalazinu či MTX a i.a, aplikace glukokortikoidu při gonitidě v rámci SpA musí vycházet z klinického zhodnocení situace. Makroskopický vzhled výpotku (či jeho cytologické vyšetření) mohou diagnóze asistovat, ale samostatně nemusí situaci jednoznačně rozhodnout.