Podcast s prof. MUDr. Jiřím Vencovským, DrSc.
Modifikace vlastností kosti vlivem terapie JAK 1/2 inhibitorem u pacientů s revmatoidní artritidou. Poslechněte si detaily studie a nejdůležitější závěry.
Gonitis u pacienta po vysazení biologické léčby Benepali
15. 11. 2024
Dobrý den, pacient 73. ročník na ambulanci s naplněným, protepleným kolenem, algickou hybností S 10-10-90, palpačně bolest diffuzně. On jinak afebrilní, KP komp, eupnoický, CRP 140mg/l. Recentně po vysazení biologické léčby Benepali 50mgsc á 7 dní od 2019 na ankyl. spondyl.. Punkce kolene se serosanguinolentnim mírně zkaleným výpotkem a fibrin. vločkami, mikrobiologie t.č bez výsledků.
Jak byste prosím u pacienta postupovali? Je správný postup operační laváž kolene, empiricky ATB do výsledků kultivace a až následně poté znovunasazení biologické léčby? Čistá punkce omezená pro ucpávání jehly vločkami a koleno se hned plní dál. Děkuji.
Přílohy:
Další případy
Revmatolog
Pacient KM
Dobrý den, pacient KM 74 let PA: SD, RA: negat.,OA: 10 let léčen pro recid. fis, od 12/21 sinus bradykardie, ICHS dle SKG, hypertenzní ne- moc, dyslipidemie . FA: Tezeo HCT 80/25 1x1,Kapidin 10 2x1, Rambuza 1x1,Cordaron 1x1/2,Xarelto 20 1x1,Betaloc Z...
Internista
Nejasný případ
48letý pacient přichází po domluvě vyšetřován u PL, od 9/2024 postupné bolesti kloubů, nejdříve začaly bolet ramena, nemohl kvůli tomu spát, postupně se přidaly kyčle, kolena, a následně i drobné klouby rukou, ruce často oteklé, ale bez zarudnutí či...
Revmatolog
Obtížně léčitelná ACPA pozit. revmatoidní artritida
57letá pacientka se souběhem těžké palmoplantární psoriasy (výborný efekt brodalumabu) a následně vysoce aktivní ACPA pozitivní RA - nepodařilo se zatím najít centrový lék, který by pokryl oba problémy (obě nemoci při plné aktivitě pacientku invalidi...
Reakce: 2
Doporučil bych postupovat tak, jak navrhujete. Vzhledem k předcházející terapii TNFi bych doporučil poslat výpotek také na TBC a to včetně materiálu, který získáte při laváži kolene. S nasazením biologické léččby bych vyčkat do definitivního vyloučení infekce.
Z popisu případu není zcela zřejmé, jaký byl časový odstup od ukončení biologické léčby a vznikem gonitidy. Základní otázkou totiž je, zda jde o projev periferní artritidy v rámci základní diagnózy, nebo o klinicky zvažovanou infekční/septickou gonitidu. Pro první variantu by svědčil delší časový odstup od ukončení léčby etenarceptem (reaktivace periferní spondyloartaritidy), pro druhou variantu lokální zarudnutí, přítomnost horečky, leukocytóza s neutrofilií, pozitivní hemokultura nebo kultivace z výpotku, vysoký prokalcitonin atd. Rozhodnutí o nasazení ATB, resp. o provedení operační laváže (při sup. na septickou artritidu) nebo znovu nasazení anti-TNF léčby, příp. csDMARD -např. sulfasalazinu či MTX a i.a, aplikace glukokortikoidu při gonitidě v rámci SpA musí vycházet z klinického zhodnocení situace. Makroskopický vzhled výpotku (či jeho cytologické vyšetření) mohou diagnóze asistovat, ale samostatně nemusí situaci jednoznačně rozhodnout.